V rámci
literárního odpoledne v Národním muzeu výtvarných umění
v Alžíru přečetla univerzitní profesorka Nadjet
Khadda ukázky z děl průkopníků francouzsky
psané alžírské moderní literatury Kateba Yacina, Mohameda
Diba, Moulouda Mammeriho a Moulouda Feraouna.
„Spisovatele
padesátých let vnímám jako výrazné postavy. Jako lidi i jako
spisovatele, jejichž díla jsou nepominutelná,“ řekla
profesorka na úvod a vyzvedla jejich politickou angažovanost a
jejich přínos románu.
„Díla
těchto autorů, kteří se intenzivně věnovali
problému národní identity, se vyznačovala obrovskou
technickou svobodou,“ poznamenala paní Khadda, když zdůrazňovala
jejich angažovanost na konci čtyřicátých let.
„Požadavek
byl prudkou spodní vlnou, která hnala vpřed tyto
spisovatele a svědky doby, kteří se zmocněním
slova zmocňovali zároveň sebe sama,“ řekla.
Jako
příklad, že literaturu předurčovalo dějinami
vnucené politikum, uvedla profesorka masakry z 8. května
1945, které byly rozhodující pro psaní Kateba Yacina.
Když
hovořila o tvorbě těchto angažovaných spisovatelů,
Nadjet Khadda dodala, že i když převzali estetiku románu
19. století, jejich díla „rozbila importovaný model“.
Doložila
to na příkladu románu „Chuďasův syn“, v němž
se Mouloud Feraoun hlásí k vícero vyprávěčům,
a románu „Velký dům“ Mohameda Diba, pro nějž je
charakteristická přítomnost básní, ukolébavek a lidových
písní.
Styl
spisovatelů padesátých let je podle paní profesorky „setkání“
domácích a importovaných vyprávěcích technik.
„Tento
postup je navýsost moderní,“ poznamenala a upozornila, že Dib
ve svých dílech „dává vyniknout domácím prvkům“ a
že ve své společenské fresce „podává důkaz
kultury a civilizace existující ještě před
francouzskou nadvládou“.
„Používali
cizí jazyk, ale dospěli k něčemu zásadně
odlišnému,“ zdůraznila Khadda a jako příklad zmínila
román „Nedjma“ Kateba Yacina, v němž ústřední
postava Nedjma a předek „mají symbolický význam“.
„Tyto
dvě postavy daly dílu revoluční rozměr,“ řekla
a dodala, že klasické kategorie jako osoby, místo a čas
„se rozsypaly“.
„Psaní
umožňuje spisovateli nabýt společenské a
existenciální zkušenosti, které ho změní, a každý
autor má svůj vlastní svět, svůj vlastní způsob
psaní, a to z něho dělá umělce,“ vysvětlila
profesorka.
Profesorka
literatury Nadjet Khadda, předsedkyně poroty pro udělování
cen Mohameda Diba, je autorkou několika publikací jako „Struktura
románové promluvy v díle M. Diba“, „Mohamed Dib: nástin
cesty“ a „Zobrazení ženy ve francouzsky psaném alžírském
románu“.
Pod
jejím vedením vznikla řada prací jako například
„Kateb Yacine: ke kořenům textové modernity“, „Studie
magribské literatury“, „Rozbor románu « Čest
kmene » Rachida Mimouniho a « Pocta Bachirovi Hadj
Alimu »“.