Pravěk
Střední paleolit	Aterská civilizace (naleziště v Bír el-Ateru v pohoří Nimenča, 70 km od Tebesy na východním úpatí hory Onk).
Starší neolit	"Hlemýždí farmy" konstantinské oblasti a Sahary: kamenné vrchy, Gafsané jsou velcí jedlíci hlemýžďů.
Mladší neolit na Sahaře	Vyspělá civilizace (rytiny a jeskynní malby v pohoří Tasili N'Adžár).
16. až 9. stol. před Kristem	Pravděpodobní potomci Gafsanů navazují kontakt s přímořskými národy, jež je učí egejským a anatolským technikám: Sahara se stává pouští a lidé odcházejí.
Kartaginská epocha, římské období a numidské království
Okolo r. 1250 př. n. l.	Příchod Féničanů a založení obchodních misí Hippon a Utique
Okolo r. 510 př. n. l.	Smlouva mezi Římem a Kartágem. Řím uznává obchodní monopol Kartága v západním Středomoří
348-306 př. n. l.	Punsko-římské obchodní smlouvy
264-146 př. n. l.	Punské války (264-241, 218-201, 149-146)
3. a 2. stol. př. n. l.	Numidské království za Syfaka, Masinisy a Jugurthy
111-105 př. n. l.	Válka numidského krále Jugurthy s Římany
46 př. n. l.	Numidie se stává římskou provincií
1-429	Romanizace severní Afriky
429-430	Vpád Vandalů
533-646	Byzantská nadvláda v severní Africe
Nástup islámu
647	Příchod Arabů: Vpád Okby ibn-Nafy
776-909	Dynastie Rustamovců
908-972	Dynastie Fátimovců
972-1148	Zíríovci
1007-1152	Hammaditi
1052-1147	Almorávidé
1121-1235	Almohadé
1235-1556	Dynastie Zianidů
Osmanská správa
1518	Ve snaze čelit hrozbě španělské okupace je Alžír vzat pod ochranu osmanského sultána
1534-1587	Vláda berlejbejů (u moci se vystřídalo 23 berlejbejů)
1587-1659	Vláda pašů (u moci se vystřídalo okolo 40 pašů)
1659-1671	Vláda agů (u moci se vystřídali asi čtyři)
1671-1710	Správa pašů-místodržících (dey-paša - vystřídalo se jich jedenáct)
	Alger résiste aux offensives anglaises et françaises (1678,1680,1682,1688)
1710-1830	Správa místodržících (bylo jich 18, posledním z nich byl dey Hosin)
Francouzská kolonizace
14. červen 1830	Vylodění francouzských vojsk v zátoce Sidi Ferruš
5. červenec 1830	Dey Alžíru podepisuje smlouvu o podřízení
1832-1847	Vzpoura emíra Abd al-Kádira a uznání jeho vlády nad středem a západem Alžírska - vznik alžírského státu.
1830-1840	Politický boj Hamdana Ben Otmana Chodži
1830-1840	Odboj Ahmeda Beye na východu Alžírska
26. listopad 1836	Desmichelova smlouva uzavřená mezi Francií a emírem Abd al-Kádirem
3. květen 1837	Generál Bugraud a emír Abd al-Kádir uzavírají smlouvu na Tafně
1846	Vzpoura Benazira Ben Šohry v centrální části a na jihovýchodě země
1845-1850	Vzpoura oáz Zaača a Ziban vedená šejchem Buzianem
1851-1860	Vzpoura prince Bubeghly a Fatmy N'sumerové v Džurduře a v Kabylii
1864-1884	Vzpoura kmene Uleda Sidi-Šejcha
1871-1872	Vzpoura Hadž Mohameda El-Mokraniho
1877-1912	Vzpoura Tuaregů v Hoggaru s šejchem Amudem Ben Mochtarem
1912	Vznik hnutí alžírské mládeže pod vedením emíra Chálida
	Vznik Sdružení muslimských studentů severní Afriky (AEMAN) v Alžíru
Březen 1926	El-Hadž Ahmed Mesali zakládá v Paříži Severoafrickou hvězdu
1927	Vznik Sdružení severoafrických muslimských studentů (AEMNAF) v Paříži
5. květen 1931	Šejch Abdelhamid Ben Badis zakládá Sdružení muslimských ulemů
Březen 1937	El-Hadž Ahmed Mesali zakládá v Alžíru Stranu alžírského lidu
1943	"Manifest alžírského lidu", který spojencům předložil Ferhat Abbás, požaduje rovnost mezi muslimskými a evropskými komunitami
8. květen 1945	Masakr ve Stifu, Gelmě a Cherratě, asi 45.000 mrtvých obětí
1946	Ferhat Abbás zakládá Demokratický svaz alžírského manifestu (UDMA), El-Hadž Ahmed Mesali zakládá Hnutí za triumf demokratických svobod (MTLD)
1947	El-Hadž Ahmed Mesali zakládá Zvláštní organizaci
1. listopad 1954	Začátek alžírské revoluce
20. srpen 1956	Sjezd na řece Summam a ustavení Národní rady alžírské revoluce (CNRA)
20. září 1957	Alžírská otázka je zařazena na program jednání OSN
19. září 1958	Vyhlášení Prozatímní vlády Alžírské republiky (GPRA) vedené Ferhatem Abbásem
9. srpen 1961	Ben Chedda řídí 3. prozatímní vládu
18. březen 1962	Podpis Evianských dohod
19. březen 1962	Vyhlášení příměří
Duben 1962	Vládu přebírá "Prozatímní exekutiva" v Rocher Noir (Bumerdes)
1. červenec 1962	Referendum o sebeurčení  (99.7 % pro nezávislost)
5. červenec 1962	Vyhlášení nezávislosti Alžírska
Nezávislé Alžírsko
20. září 1962	Volba prvního ústavodárného shromáždění
25. září 1962	Vyhlášení Alžírské demokratické a lidové republiky
29. září 1962	Ustavení první alžírské vlády
8. říjen 1962	Alžírsko se stává členem OSN
8. květen 1963	Referendem schválená první alžírská ústava
15. září 1963	Ahmed Ben Bella je zvolen prezidentem republiky
Duben 1964	3. sjezd FLN přijímá Alžírskou chartu
19. červen 1965	Revoluční obrození a vznik Revoluční rady pod vedením Huariho Bumediena
7. květen 1966	Znárodnění dolů
5. únor 1967	První obecní volby
Květen 1967	Francouzská armáda opouští základny v Regganu a Bišáru.
1. únor 1968	Stažení francouzských vojsk z Mers El-Kebir.
24. únor 1971	Znárodnění ropného průmyslu
27. červen 1976	Referendem schválená Národní charta
19. listopad 1976	Referendem schválená druhá alžírská ústava
10. prosinece 1976	Huari Bumedien je zvolen prezidentem republiky
27. prosinec 1978	Smrt Huariho Bumediena
7. únor 1979	Šadlí Bendžedíd je zvolen prezidentem republiky
13. leden 1983	Šadlí Bendžedíd je opětovně zvolen hlavou státu (2. volební období)
5. říjen 1988	Demonstrace v několika alžírských městech
3. listopad 1988	Referendem schválená změna ústavy
22. prosinec 1988	Šadlí Bendžedíd je znovu zvolen prezidentem (3. volební období).
23. únor 1989	Referendem schválená čtvrtá alžírská ústava
5. červen 1991	Vyhlášení výjimečného stavu
4. leden 1992	Rozpuštění Národního lidového shromáždění
12. leden 1992	Šadlí Bendžedíd odstupuje
14. leden 1992	Ustavení Vysokého státního výboru (HCE) pod vedením Mohameda Budiafa
2. únor 1992	Nastolení výjimečného stavu
4. únor 1992	Ustavení Národní konzultativní rady
29. červen  1992	Mohamed Budiaf je zavražděn
2. červenec 1992	Ali Kafi předsedá Vysokému státnímu výboru
30. leden 1994	Konec mandátu Vysokého státního výboru, Liamin Ziruál je jmenován hlavou státu
18. květen 1994	Vznik Prozatímní národní rady
16. listopad 1995	Liamin Ziruál je zvolen prezidentem republiky
28. listopad 1996	Referendum o páté alžírské ústavě
5. červen 1997	Pluralitní parlamentní volby
23. říjen 1997	Pluralitní obecní volby
11. září 1998	Liamin Ziruál vyhlašuje předčasné prezidentské volby
15. duben 1999	Abdal Azíz Buteflika je zvolen prezidentem republiky
16. září 1999	Referendem schválený zákon o občanském usmíření
10. duben 2002	Tamazight (berberština) je zakotven v ústavě jako národní jazyk
30. květen 2002	Druhé pluralitní parlamentní volby
8. duben 2004	Abdal Azíz Buteflika je opětovně zvolen prezidentem republiky